Budoucnost automotive: Nahradí elektromotory ty spalovací?

Tomáš Svoboda Aimtec
11. 9. 2019 | 5 minut čtení

Po více než sta letech využívání spalovacího motoru jako hlavního pohonu osobních aut je tento typ pozvolna omezován a znevýhodňován ve prospěch elektromotorů. Svět očekává razantní nástup elektromobilů. Nebo ne? Proč se tak děje? Jaké dopady na automobilový průmysl v Evropě může elektromobilita mít? Které nezodpovězené otázky v této souvislosti stále leží na stole? Odpovědi se vám pokusíme přinést v našem seriálu, jehož první díl máte zrovna před sebou.

Regulace emisí CO2

Na základě Pařížské klimatické dohody z roku 2015 si v říjnu 2018 členské státy Evropské unie odsouhlasily, že do roku 2030 má dojít v porovnání s rokem 2021 ke snížení emisí oxidu uhličitého u nově prodaných osobních automobilů o 37,5 procenta. V březnu 2019 tento limit schválil i Evropský parlament.

Pro roky 2015 až 2020 má být limit vypuštěných emisí za celou flotilu v průměru 130 g CO2/km (za rok 2017 však činily emise CO2 v průměru 118,5 g/km). Od roku 2021 se limit zpřísní na 95 g CO2/km. Automobilky tak musí vystupňovat úsilí, aby splnily limit a nemusely platit vysoké pokuty. Za každé auto a každý gram CO2 vypuštěný nad limit platí od roku 2019 pokutu 95 eur.

Vývoj_emisí
Zdroj: ACEA, Evropský parlament, Rada Evropy

Pro automobilky je téměř nereálné dosáhnout cílů snížení emisí CO2 pouze prodejem vozů se spalovacím motorem s nižšími emisemi. Logika výpočtu tzv. flotilových spotřeb zohledňuje pouze CO2 vyprodukovaný provozem vozidla (tzv. Tank to Wheel) a nezahrnuje CO2 vyprodukovaný při jeho výrobě a při výrobě paliv. Limity lze proto dodržet pouze prodejem elektromobilů.

Klacky pod nohy spalovacímu motoru začínají házet i lokální vlády a municipality. Paříž například plánuje v rámci boje za snižování emisí v centrech měst zakázat vjezd automobilů s dieselovými motory do středu metropole do roku 2024 a automobilů s benzinovými motory do roku 2030. Podobné kroky činí také Londýn a je třeba zmínit i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Německu. Tamní města mají právo zakázat vjezd starším dieselovým autům. Podobné regulace uplatňují i velké aglomerace v Číně, kde je omezováno pořizování nové registrační značky pro auta se spalovacím motorem, a naopak nákupy elektromobilů jsou zvýhodněny dotacemi. Vlastnictví automobilu se spalovacím motorem se tak minimálně ve větších městech začíná stávat luxusnější záležitostí.

Vlastnictví automobilu se spalovacím motorem se minimálně ve větších městech začíná stávat luxusnější záležitostí.

Výroba baterií pro elektromobily

Masivnější rozšiřování bateriových elektromobilů (BEV, Battery Electric Vehicle) v posledních letech umožňuje především klesající cena lithium-iontových (li-ion) baterií. Za rok 2018 byla průměrná cena li-ion baterií 176 dolarů/kWh, jde tedy o pokles o 85 % oproti roku 2010. Navíc se ročně zvyšuje energetická hustota těchto článků o 5 až 7 procent ročně. Agentura Bloomberg navíc očekává, že cena baterií by v roce 2025 měla klesnout na 87 dolarů/kWh a v roce 2030 až na 62 dolarů/kWh (pokles o 51, resp. 65 % oproti roku 2018). Cena baterie tvoří v současnosti odhadem 33 % výrobních nákladů BEV, v roce 2025 by to mělo být pouze 20 %.

Velkým tématem u baterií je dostupnost vzácných kovů sloužících k jejich výrobě, přitom nejvíce je zmiňován kobalt. Z více než dvou třetin se těží v chudém a nestabilním Kongu, často v nuzných podmínkách a za pomoci dětské práce. Podle analytika Paula Gaita z Bernstein Research by k nahrazení všech aut na spalovací motor bylo potřeba 125 procent světových zásob kobaltu, 350 procent světových zásob niklu a většina zásob mědi. Automobilky proto společně s výrobci baterií pracují na pokročilejší technologii, tzv. solid-state bateriích, které jsou méně náročné především na využití kobaltu. Odhaduje se, že tato technologie by mohla být komerčně využita kolem roku 2025.

Pro výrobu bateriových automobilů je také podstatné, kde se nacházejí továrny na výrobu bateriových packů, tzv. gigafactories. Hlavní roli v tomto směru hraje Asie. V současnosti se tu podle Benchmark Mineral Intelligence nachází více než 80 procent světových kapacit na výrobu baterií a Čína drží 61 procent podílu na výrobě. V Evropě se nyní nachází zhruba 9 procent kapacit – toto číslo má podle odhadů do deseti let vzrůst na 19 procent. Pro srovnání: v roce 2018 držela Čína třetinový podíl ve světové výrobě aut.

Důležitá a zatím nezodpovězená otázka zní, kde se budou bateriové elektromobily v budoucnu vyrábět.

Cena baterií
Zdroj: BloombergNEF.

Sdílejte článek

Top novinky
z oblasti logistiky, IT a výroby.

Přihlaste se k odběru AIMonitoru

Přihlášením k odběru novinek souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Dostávejte souhrn novinek
ze světa logistiky, výroby a IT do mailu.

Přihlaste se k odběru AIMonitoru

Přihlášením k odběru novinek souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Mohlo by Vás také zajímat

loading