Co dělá inteligentní logistiku chytrou? Rozhovor s Marco Prüglmeierem z BMW Group

Zdeňka Linková Aimtec
5. 5. 2020 | 7 minut čtení

Pokud jde o digitalizaci v logistice a výrobě, nejčastější otázkou bývá, co se stane s lidskými pracovníky. Budou zbyteční? Jasná odpověď zní: ne. Digitalizace se bez lidí neobejde. Není tu proto, aby je nahradila, ale aby jim pomohla.

To je ve zkratce hlavní myšlenka, o kterou se s námi podělil Marco Prüglmeier, Project Leader Innovation and Industry 4.0 Logistics v BMW Group, po své přednášce na konferenci Trendy automobilové logistiky 2020. Marco je kapacitou v oboru, což dokazuje mimo jiné i to, že spolu se svým týmem získal Německou logistickou cenu 2019 za projekt Logistics Next. Jeho cílem bylo vybudovat agilní a inteligentní interní logistiku, která je schopna rychle a hladce reagovat na vyvíjející se logistické procesy.

Velmi oblíbeným výstupem Logistics Next jsou inteligentní transportní roboty (Smart Transport Robots, STRs). Můžete nám o nich říct víc?

Tato vozítka, Smart Transport Robots, jsme vyvinuli sami. Na trhu nebylo nic jiného, ​​co by vyhovovalo našim požadavkům. Roboty mají zabudovanou technologii, kterou najdete také ve vozech BMW. Jedním z našich cílů bylo použít u logistických vozítek naše vlastní technologie.

Také jsme měli další specifikace, které žádný dodavatel nebyl schopen dodržet. Jednou z nich je výška: vozítko musí být vysoké pouhých 22 cm, aby se vešlo pod naše klece a transportní vozíky.

Na vývoji jsme pracovali více než čtyři roky a celková efektivnost (OEE) byla 97 %. Náš systém je z technického hlediska velmi robustní. Roboty obsluhují hlavní výrobní linku, proto musí fungovat opravdu bezchybně. V nejhorším možném případě bychom linku zastavili, což si samozřejmě nemůžeme dovolit.

Self-driving robot in Supply Logistics at BMW Group. Source BMW Group
Inteligentní transportní roboty. Zdroj: BMW Group.

Využívají roboty strojové učení? Jak jsou řízeny?

Ne, nevyužívají strojové učení. Navrhli jsme je ale tak, aby mohly v rámci závodu manévrovat samostatně, bez infrastruktury, jako jsou laserové značky nebo magnety na podlaze. Chtěli jsme více flexibility. Místo toho používáme algoritmus SLAM (Simultaneous Localization And Mapping) a skener Lidar na vozítku, který je také bezpečnostním skenerem.

Informace z robotů používáme k výpočtu polohy vozítek zpětně. Pokud první z nich narazí na změnu v rozvržení haly, zjistí to a informuje o tom systém. V momentě, kdy je nahlášena změna, všechna následující vozítka obdrží aktualizovanou mapu s informacemi o zjištěné překážce. Takže se učí, není to však umělá inteligence.

Kde používáte umělou inteligenci (AI)?

Využíváme ji pro rozpoznání transportních vozíků. Vyznačili jsme také v každé továrně oblasti, kam lidé odkládají klece. Všechny však nejsou umístěny přesně ve stejné pozici. Používáme tedy strojové vidění a umělou inteligenci, abychom se ujistili, že vozítko nejenže ví, jak se dostat do této oblasti, ale také že rozpozná mírně nesprávně uloženou klec a ví, jak pod ni vjet, aby ji zvedlo.

Kde je podle vás další potenciál pro integraci AI do logistických procesů?

V každém zařízení s kamerou. Nicméně, to je všechno Narrow AI, s natrénovanými hlubokými neuronovými sítěmi pro specifické úkoly. Naše STRs jsou vybaveny stále více a více umělou inteligencí pro rozpoznávání lidí nebo vysokozdvižných vozíků. Stále větší využití AI vidím také v oblasti plánování, například při výběru přihrádek na díly. Jde o zdlouhavý ruční proces, který můžete pomocí umělé inteligence a strojového učení automatizovat.

Jak se roboty poprvé dozvědí o svém prostředí? Jak se vytvoří mapa?

Poprvé je řídíme ručně pomocí joysticku. Tím získáme počáteční mapu, kterou obdrží všechna vozítka. Pak už se začnou učit sama.

Jaká je návratnost investic do STRs?

Pohybuje se na úrovni od 30 % do 130 %. Hodně záleží na mzdových nákladech v dané zemi nebo na směnnosti. V modelu se třemi směnami je návratnost investic vyšší.

Proč se tolik zabýváte roboty a automatizací? Jaké jsou důvody?

Máme k tomu tři důvody. Za prvé, technologie je k dispozici a my ji chceme používat. Druhým důvodem je efektivita. Jak jsem řekl, máme docela vysokou návratnost investic. A třetím důvodem je nedostatek lidí, jako jsou řidiči vysokozdvižných vozíků a kamionů. Mnoho pracovníků odchází do důchodu a abychom na tento výkyv reagovali, musíme automatizovat.

TAL_Prüglmeier_2
Marco Prüglmeier během rozhovoru.

Chcete propojit práci lidí a strojů. Už máte první příklady, nebo chcete dosáhnout úplné automatizace řekněme za deset let?

Naše základní přesvědčení ve všech našich automatizačních projektech v BMW je, že člověk a stroj musí spolupracovat. Nestavíme nové plně automatizované továrny. Ani si nemyslím, že je továrna kompletně bez lidí možná. Stroje jsou chytré, ale lidé jsou chytřejší. I když se stroje stávají chytřejšími, lidé jsou stále lépe vybaveni pro řešení situací, které ve výrobě nastávají. Plná automatizace by navíc nebyla nákladově efektivní.

Jak funguje standardizace v BMW? Jak zajistíte, že můžete projekt z jednoho závodu aplikovat do jiných výrobních závodů?

Pracujeme s konceptem hlavního závodu. Například Lipsko je hlavní závod pro robotiku. Máme automatizačního robota, který dělá určitý úkol, a když ho zavádíme v Lipsku, stále jsme v kontaktu s jinými pobočkami, abychom zjistili, zda jim to, co děláme, dává smysl. Pokud jiné lokality navrhnou změny, odkazujeme je na hlavní závod, aby zjistily, jaké jsou možnosti.

Jaká je situace s vašimi dodavateli? Snažíte se je přesvědčit, aby přijali nové technologie?

Ne, to bychom nikdy neudělali. Nabízíme jim to, ale nechceme je ovlivňovat. Mnoho dodavatelů se však zajímá o naše technologie a procesy, proto jim je ukazujeme. Zájem rozhodně je, mohou naše technologie využít, ale nemusejí.

A co standardizace a normy? Pracujete se standardizačními institucemi a průmyslovými asociacemi, jako je VDA?

Rozhodně. První standard jsme s VDA udělali za pouhé dva roky. Spolupracujeme také s VDMA. Potřebujeme standardizaci dat pro všechny různé stroje a jejich typy. Například musíme říct vozítku, aby počkalo, až projde pohybující se překážka. Potřebujeme základní inteligenci ve vozítku a musíme všem těmto strojům poskytnout centrální informace.

 

Děkujeme za přínosný rozhovor.


Dvacátého ročníku konference Trendy automobilové logistiky (TAL) se zúčastnilo téměř 300 účastníků a také tuzemští i zahraniční řečníci, mezi které patřil Marco Prüglmeier z BMW Group a Jiří Cee ze společnosti ŠKODA AUTO.

Všichni se shodli, že lidé jsou odpovědí na téma TAL 2020 – „Digital Road: Who is the driver?“ Stroje a roboti nás nikdy zcela nenahradí, přesto musíme neustále držet krok s vyvíjejícími se technologiemi, a proto musíme vědět, jak plně využít jejich potenciál.

Sdílejte článek

Top novinky
z oblasti logistiky, IT a výroby.

Přihlaste se k odběru AIMonitoru

Přihlášením k odběru novinek souhlasím se zpracováním osobních údajů.

loading