Rozšířené mýty a nová realita

Petr Stejskal Aimtec
29. 1. 2016 | 4 minuty čtení

Tak jako každá nová technologie, i rozšířená realita je spojena se spoustou mýtů a nezodpovězených otázek. Bude to možná až překvapivé, ale odpověď na mnoho z nich známe již velmi dlouho. Rozšířená realita jako technologie se totiž používá prakticky již od druhé světové války.

Předchůdcem rozšířené reality, tak jak ji známe dnes, jsou tzv. HUD displeje z bitevních letounů. První experimenty začaly již ve válečném období, většího rozmachu se však technologie dočkala až v šedesátých letech. Průhledné sklo, zobrazující pilotovi dodatečné informace z radaru dostalo svůj standard v roce 1975 a v dnešní době ho najdeme nejen v letadlech, ale stále častěji i v automobilech, kde HUD (nebo head-up) displeje zobrazují aktuální rychlost a pokyny navigace.

Glass at Work

V souvislosti s rozmachem mobilních zařízení a pokračující miniaturizaci započaly experimenty s rozšířenou realitou i v dalších oblastech. IKEA zkoušela vydávat svůj katalog jako mobilní aplikaci, která zobrazovala 3D modely nábytku přímo ve vašem obýváku a Google při fantastické show představil svoje Glass, zařízení které mělo změnit celý svět. Princip chytrých brýlí Google Glass je jednoduchý, jedná se v podstatě o mobilní telefon, který však uživatel nosí na hlavě a ovládá hlasem. Jako displej slouží malá kostka těsně před okem, na kterou promítá obraz projektor. Google však nikdy svoje Glass nepustil do volného prodeje, od roku 2013 byly dostupné v rámci tzv. Explorer programu, který však skončil v letošním roce. Oficiálně bude Google pokračovat s projektem Glass at Work, nikdo však přesně neví, co to vlastně znamená.

Z určitého pohledu se na to dá dívat jako na neúspěch, a zároveň se na něm dá ukázat, proč ještě každý z nás nemá na nose chytré brýle, ale stále pouze ty sluneční nebo dioptrické. Základním nedostatkem Google Glass, stejně tak jako každých dalších v současné době dostupných chytrých brýlí, je výdrž baterie. Při častějším používání není problém baterii vybít za cca 2-3 hodiny a to je pro reálný provoz zcela nedostatečné. Další problémy také přináší občasné přehřívání zařízení a všeobecná nekvalita miniaturních displejů.

Chytré brýle a vliv na kognitivní schopnosti

Neméně důležité jsou také právní a zdravotní otázky. Některé státy v USA např. řeší, zda je vůbec možné mít obdobné zařízení nasazené při řízení, nebo zda je jeho použití obdobně nebezpečné jako např. telefonování za volantem. Zároveň se také mnoho výzkumných týmu zaobírá otázkou, jaký vliv na zdraví člověka může mít dlouhodobé použití chytrých brýlí. Zkoumá se tak např. i to, jak budou reagovat oči na dlouhodobé sledování velmi blízkého displeje, nebo zda a jakým způsobem tyto zařízení ovlivňují kognitivní schopnosti člověka.

V blízké budoucnosti se však určitě dočkáme zcela nových zařízení, které by výše uvedené problémy měly eliminovat. Google chystá svoje zcela nové profesionální Glass at Work, cílené na podnikového uživatele, Microsoft již brzy představují svoje holografické brýle HoloLens a další společnosti chystají obdobná zařízení. Jakmile se podaří vyřešit výdrž baterie a pohodlí nošení, tak realita už bude pouze jenom rozšířená.

Sdílejte článek

Top novinky
z oblasti logistiky, IT a výroby.

Přihlaste se k odběru AIMonitoru

Přihlášením k odběru novinek souhlasím se zpracováním osobních údajů.

loading